Aktuality

Černý scénář se nenaplnil, ale suchých dnů bude přibývat. Ovlivní turisty i zemědělce

Nadprůměrné srážky prozatím zachránily Česko před scénářem, že by krajina trpěla extrémním suchem. Na osmdesáti procentech území přesto není dostatek půdní vláhy, podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu globální změny Akademie věd navíc bude suchých epizod přibývat. Měli bychom se na to připravit tím spíš, že jsme od přírody dostali krátký oddechový čas.
Celý článek pro novinky.cz je k dispozici ZDE.

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník? Do výzkumu se mohou zapojit i obyvatelé Brna

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu. Aby vědci získali co nejvíce dat, prosí o spolupráci i obyvatele Brna, kteří mohou podle pokynů na webu posílat fotografie trávníků. "Tvrdá data poskytnou argumenty těm, co se o zeleň starají," řekl ČTK vedoucí výzkumu Daniel Kopkáně. „Ukazuje se, že dobře plní roli i trávník, který je vysoký deset až 20 centimetrů, to je myslím pro lidi snesitelné. Navíc trávníky mohou mít různé funkce. Některé jsou pobytové a u nich je lepší, když jsou kratší a odolnější proti ošlapu, ale jsou i pohledové, kam lidé nechodí. Celý článek je k dispozici ZDE.

Sucho, méně mléka, nemoci, ale lepší víno. Co vše s Českem dělají vedra?

Česko vstupuje do druhé poloviny léta po jednom z nejteplejších měřených červenců vůbec. Horké podnebí ve střední Evropě pomalu získává středomořské parametry. Klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Pavel Zahradníček upozorňuje, že dřívější letní teploty se dnes berou spíše jako ochlazení. „Čtrnáct měsíců v kuse se pohybujeme nad teplotním průměrem,“ konstatuje vědec. Podle něj oteplování ovlivňuje například i chov dobytka. Celý rozhovor pro HN je k dispozici ZDE.

Zemědělské sucho

 „Sucho“ je velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod. Jan Řehoř z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, se konkrétně vyjádřil k suchu, které je často nazýváno jako „zemědělské“. Celý článek pro trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz je k dispozici ZDE.

Ohlédnutí za počasím letošního roku a jeho výhled na léto

Průběh počasí byl nejen mezi zemědělci jedním z nejdiskutovanějších témat prvních měsíců letošního roku. Profesor Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR informuje o jeho stavu v časopise Úroda. Článek je k dispozici ZDE. 

Kam s uhlíkem?

Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

Změna klimatu je příležitost

Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

Bude sucho, budou povodně. Adaptovat se na obojí současně je těžká úloha

Podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny je jasné, že se klima mění. Klimatologové jsou jen překvapeni, jak se oteplování zrychluje. Frekvence extrémních jevů jako jsou suchá období a extrémní srážky se podle jeho slov obecně zvyšuje.  "Adaptace na klimatické změny nebude jednoduchá. Nestačí se zaměřit na jeden nebo dva projevy změny klimatu. Je třeba zvyšovat retenci krajiny tam, kde má největší efekt, například v horní části povodí."
Celý rozhovor pro ekolist.cz je k dispozici ZDE.

Jaké jsou výhledy počasí v Česku pro nadcházející roky?

Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky popisuje budoucí scénáře dalšího vývoje klimatu v České republice.
Celý rozhovor pro Deník.cz je k dispozici ZDE. 

Nový zákon by měl určit, kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lesích

Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny. Zároveň dodal, že by zákon měl stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Celý článek pro ČTK k dispozici ZDE.